Tento eshop používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Více informací
Přijmout všechny cookies Podrobné nastavení
Přijmout zvolené cookies

Archivní víno

Archivní víno

Aktivní filtry

Archivní víno

 

Jaký je rozdíl mezi archivním a mladým vínem?

Říkáte si, proč se vyplatí s otevřením některých vín počkat, zatímco jiná chutnají nejlépe hned po opuštění vinařství?  Jak staré je archivní víno? Jaké jsou hlavní rozdíly mezi mladým a archivním vínem? Jak chutná a voní archivní víno? Jak se liší odstíny barev u mladých a archivních vín? Jak se má archivní víno podávat? Jak víno správně archivovat? Samé otázky :-)

 

Mladé víno si můžete hned koupit. Na archivní láhev si počkejte alespoň tři roky. Proč?

 

Mladá vína se zákazníkům prodávají ve stejném roce, kdy byly sklizeny hrozny, ze kterých byla vyrobena. Tato vína byste měli spotřebovat do dvou let od jejich nalahvování, pokud není na etiketě uvedeno jinak.

Vyhláška říká, že archivní víno je takové víno, které je uváděno do prodeje nejméně tři roky po roku sklizně hroznů. Archivní vína jsou tím nejlepším, co vinaři nabízejí. Díky svému zrání v lahvi získávají něco navíc, co mladým vínům chybí – dokonalou harmonii a komplexnost chutí.

Jsou určitá červená vína, která přímo vyžadují delší zrání v láhvi. Pokud byste je pili mladé, jejich hořká chuť by vás asi překvapila – nepříjemně. Díky archivaci se však třísloviny zodpovědné za tuto hořkost zjemní.

 

 

Jaké jsou hlavní rozdíly mezi mladým a archivním vínem?

 

V chuti – Starší vína mají díky svým terciárním tónům bohatší charakter než mladá.

Ve vůni – Aromatičtější variace poznáte v buketu archivních vín.

V barvě – Zralá vína získávají stárnutím i velmi tmavé odstíny.

V servírování – Víno z archivu se vyplatí nejprve provzdušnit, mladá vína je lepší podávat ihned po otevření láhve.

 

 

Chuť a vůně, to jsou hlavní přednosti vyzrálého vína

 

Ty se vyvíjejí, když víno odpočívá v láhvi. U mladých vín si užijete především jejich primární chuť. Mohou to být různé svěží ovocné nebo citrusové tóny, a také křupavá kyselinka. Díky vyššímu obsahu tříslovin může být jejich chuť mladého vína lehce svíravá.

 

Archivace třísloviny změkčuje, uhlazuje. Díky dlouhému zrání je chuťový rozměr archivních vín obohacen o další prvky – terciární chutě a vůně. Při degustaci vína ucítíte med, bylinky, koření nebo různé zemité tóny. Všechny tyto chutě jsou přitom v dokonalé harmonii. Když to shrneme, tak starší vína poskytují komplexnější chuťový zážitek než vína mladá.

 

 

Jak vznikají terciární tóny?

 

Při archivaci dochází k oxidaci vína přes korek, což vede k neustálým biochemickým procesům, které probíhají mezi složkami ve víně. Proto i stejné víno ze stejné lokality může chutnat každý rok jinak.

 

Tip: Nejlepší způsob, jak posoudit, jak čas změnil chuť vína, je objednat sadu stejných vín k archivaci a zajistit jim ideální podmínky skladování. Poté můžete svá vína postupně otevírat a posuzovat, jak se jejich chuťové vlastnosti v průběhu času mění.

 

 

Jak se liší mladá a archivní vína v barvě?

 

Zrání neovlivňuje pouze chuť a vůni vína. Vlivem pomalé oxidace se vyvíjí i jeho barva. A právě barva vína nabízí první vodítko, které prozradí, že máte tu čest setkat se s archivním exemplářem. Čím je víno starší, tím tmavší bude jeho barva.

 

S věkem se barva mladých bílých vín mění od světle zlaté až po jantarovou. Mezi dezertními víny hledejte zástupce nejtmavších archivních bílých vín. Archivní vína odrůdy Chardonnay jsou také často tmavá.

 

Dlouhým zráním získává mladé červené víno s třešňovým odstínem i velmi tmavé rubínové tóny. Archivní vína vyrobená z odrůdy Syrah patří k nejtmavším červeným vínům. Těsně za nimi se nacházejí starší vína Cabernet Sauvignon.

 

 

Zralé víno nechte nadechnout

 

Mladá vína voní a chutnají nejlépe ihned po otevření. Abyste si víno vychutnali naplno, po otevření láhve nečekejte dlouho a ihned ho podávejte. Zbytečně dlouhé působení vzduchu způsobí zploštění chuti vína.

 

Naopak archivním vínům prospívá krátká návštěva vzduchu před jejich servírováním. Proces provzdušnění vína se ve slovníku sommeliérů nazývá dekantace. Před podáváním se víno přelije do dekantační nádoby, nejčastěji karafy. Díky tomuto kroku se dekantované víno "otevře" a při následné degustaci předvede všechny své úrovně chuti a vůně v plné kráse. Dekantace je vhodná zejména pro vína mladší 20 let – u starších ročníků není nutná.

 

Tip: Při podávání vína nezapomínejte na správnou teplotu podávání. Pokojová teplota opravdu není 24 °C. Není to nic složitého – doporučenou teplotu pro konkrétní víno často najdete přímo na jeho etiketě.

 

 

Mladé víno nearchivujte

 

Mějte na paměti, že ne všechna vína jsou vhodná k archivaci. Taková vína si nejlépe vychutnáte, když jsou mladá. Archivační potenciál vína závisí na konkrétní odrůdě a kvalitě jeho hroznů a na technologii použité k jeho výrobě. Je také důležité, jak dobrý to byl ročník. Počasí je to otázka náhody. Pro archivaci potřebuje víno určité předpoklady jako je ideální množství cukru, kyseliny a alkoholu. Alkohol funguje jako konzervant.

 

 

Jaké bílé víno archivovat?

 

Obsah cukru vám napoví. Setkali jste se s tvrzením, že bílá vína jsou nevhodná k archivaci? Nemusí to být nutně pravda. Posouzení archivačního potenciálu bílých vín se provádí podle stejných pravidel jako u červených vín.

U bílých vín navíc platí, že čím sladší hrozny, tím je víno vhodnější pro uložení do archivu. Své o tom vědí vinaři z oblasti Sauternes – některá jejich mistrovská díla leží ve sklepě opravdu dlouho.

Neméně slavné tokajské víno je někdy srovnáváno se Sauternes. Technologie výroby tokajského vína a Sauternes je totiž velmi podobná. Ušlechtilá plíseň způsobuje zvrásnění hroznů a tím se koncentruje i jejich cukr.

K archivaci se také hodí Chardonnay a Chablis. Více se o tomto slavném suchém vínu z Burgundska dočtete v našich Vínovinách →

 

 

Jaké červené víno archivovat?

 

Obecně lze říci, že čím vyšší má modrá odrůda obsah extraktu a tříslovin, tím je výsledné víno vhodnější pro archivaci. Díky vysokému obsahu extraktu má víno také ideální obsah kyselin, které snižují riziko vzniku nežádoucí mikroflóry. Vyšší stupeň minerality je tedy většinou příslibem, že uskladnění vína v archivu neskončí fiaskem.

Vína odrůdy Nebbiolo jsou mimořádně vhodná pro archivaci. Ne náhodou z této odrůdy vzešlo jedno ze skvělých italských vín – Barolo.

Další vína vhodná k archivaci jsou červená vína z odrůd Sangiovese, Cabernet Sauvignon a Merlot. Cabernet Sauvignon a Merlot jsou stěžejními odrůdami kupáží z Bordeaux. O tom, jak tato vína stárnou, už jsme psali ve Vínovinách →

Sangiovese je zase stěžejní odrůdou všech "supertoskánců". Více se o této odrůdě s velkým množstvím tříslovin dočtete ve Vínovinách →

A rozhodně nesmíme zapomenout na slavné Amarone della Valpolicella. To je víno s velkým archivačním potenciálem. Jak se dělá slavné Amarone a co je to appassimento, se dočtete také v našich Vínovinách →

 

Archivní víno máme a teď co/kam s ním. Poradíme vám.

 

 

Jak archivní vína skladovat?

 

Pokud nemáte k dispozici vinný sklep, tak nezoufejte, archivovat vína se dají i bez něj. Archivace vín není raketová věda. Stačí, když vínu dopřejete optimální podmínky. Mezi ně patří stálá teplota a vlhkost vzduchu, vodorovná poloha, stabilita, tma a co nejmenší proudění vzduchu.

 

 

6 základních pravidel pro správnou archivaci vín

 

1. STÁLÁ TEPLOTA

Teplota v místnosti, kde víno archivujete, by se měla ideálně pohybovat mezi 10 a 15 °C. Pokud bude vínu zima, může ztratit část svého aroma. Pokud mu bude příliš teplo, aroma může být naopak poměrně agresivní. Teplota by hlavně neměla kolísat. Pokud si musíte vybrat mezi dvěma místnostmi, kde první má správnou teplotu, ale dochází v ní ke změnám teploty, a druhá místnost je o něco teplejší, ale teplota je zde stabilní, vyberte si tu druhou.

 

2. VŽDY VLEŽE

Mnoho z nás postaví víno do spíže nebo do dveří lednice. Víno k archivací však musí ležet, aby korek zůstal namočený. Korek si tak zachová svou pružnost a do láhve se nedostane vzduch. Vniknutím vzdušného kyslíku dochází k oxidaci a k předčasnému stárnutí vína. Tato vada se nazývá oxidáza. V chuti i ve vůni se pozná podle jablečných zvětralých tónů, v barvě má víno hnědé tóny.

 

3. BEZ PACHŮ

Korek má ještě jednu nežádoucí vlastnost – pohlcuje pachy. Dávejte si proto pozor, co v blízkosti vína máte za věci. Vyhněte se skladování v blízkosti silně aromatických potravin, dezinfekčních prostředků a jiných chemikálií. Také není dobrý nápad skladovat víno ve sklepě poblíž ovoce a zeleniny, protože i jejich vůně mohou ovlivnit kvalitu vína.

 

4. STÁLÁ VLHKOST

Vlhkost, který nejlépe vyhovuje vínu, se pohybuje mezi 60 a 70 %. To je asi o 20 % více než doporučená vlhkost v obytných místnostech. Vašemu vínu se v obýváku prostě líbit nebude.

 

5. KLID

Víno nemá rádo pohyb. To platí i u mladého vína. Neotvírejte si lahev po tom, co jste ji vozili v autě po všech čertech. Víno bude "rozhrkané". U archivního vína se navíc usazuje vinný kámen a jiné drobné usazeniny, a když s lahví budete třepat, víno ztratí svůj charakteristický buket. Ano, nearchivujte víno ve vinotékách. Ty slouží k vychlazení vína na správnou teplotu. Kompresor a archivní víno nejsou kamarádi.

 

6. TMA

Víno nemá rádo světlo – ani to sluneční, ani to umělé ze žárovek.

 

 

Jak vybrat víno k archivaci?

 

To správné! Ne každé víno je vhodné k archivaci. Napovědět vám může etiketa vína. Podívejte se na množství extraktu bez cukru a zbytkové kyseliny. K archivaci se hodí vína s vyšším obsahem extraktu, vyšší kyselinou nebo naopak s vyšším zbytkovým cukrem. Pozor byste si měli dát i na korek – archivní vína by měla být zapečetěna kvalitním zcela přírodním korkem. Ročník vína a vinařská oblast také prozradí mnohé o tom, zda je archivace dobrý nápad. Každý ročník a každá půda je specifická a někdy se stane, že ani to nejlepší víno v určitém ročníku nedopadne tak dobře, aby bylo vhodné k archivaci a je lepší ho vypít hned.

 

 

A jaké odrůdy se hodí k archivaci?

 

Zda je víno vhodné k archivaci bychom se měli dozvědět od samotného výrobce - vinaře, případně prodejce vína, který stanoví tzv. archivační potenciál vína. U bílých vín bývá výrazně kratší než u červených vín. Existují ovšem výjimky, jako je například Chablis, jež lze běžně archivovat 5-10 let (vína z klasifikace Premier Cru dokonce 10-15 let) a jejichž plný potenciál se často projeví až po uplynutí této doby.

 

Obecně můžeme z červených vín doporučit Cabernet Sauvignon, Merlot a Pinot Noir. Výborný potenciál zrání mají také červená vína z odrůd Nebbiolo nebo Sangiovese. Vhodné odrůdy k archivaci jsou především burgundské odrůdy jako jsou Rulandské bílé, Rulandské šedé, pak také Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Sauvignon, Chardonnay a samozřejmě již zmíněné Chablis.

 

 

Zraje jako víno

 

Nebojte se archivace! I ve sklepě v novostavbě můžete uskladnit vína, zapomenout na ně a pak objevit poklad. Ale opravdu poklad. Když při úklidu sklepa na jaře 2021 najdete kartón z Nového vinařství a v něm stojí (!) kolekce moselských Rýňáčků ročníků 2011 a 2012. S obavami je vychladíte a pak… ochutnáte krásně vyzrálé Ryzlinky s tóny medu a kandovaného ovoce. Také bych tak chtěla stárnout :-)

Produkt byl přidán do porovnávače.
Produkt byl přidán do košíku.