Tento eshop používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Více informací
Přijmout všechny cookies Podrobné nastavení
Přijmout zvolené cookies

Nesířené víno

Nesířené víno, bez siřičitanů

Aktivní filtry

Nešířené víno

Co to je nesířené víno? Určitě každý při zkoumání etikety pohledem zavadil o nápis “obsahuje siřičitany”, někdy dokonce i v několika jazycích. Nejspíš důležitá informace, když ji potkáváme tak často. Ale proč tam tedy jsou? Kolik? A nešlo by to vlastně bez nich ? Odpověď na poslední otázku zní: Ano, ale i ne.

 

Co to jsou siřičitany a kde se ve víně berou?

 

Siřičitany, soli kyseliny siřičité ve formě aniontu, se do vína dostávají ve formě oxidu siřičitého a to hned několika způsoby. Poměrně oblíbenou metodou může být síření zkapalněným plynem, který reaguje s vodou, mění se tak na kyselinou siřičitou a ta dále na její soli – siřičitany. Oxid siřičitý se používá již od starověkého Říma, kde byly sirnými knoty vykuřovány nádoby na víno (amfory), které tak déle vydrželo. Další jednoduchou možností je přidat do vína již hotový prášek či tablety s obsahem siřičitanové soli.

 

Proč se víno síří?

 

Díky oxidu siřičitému si i dnes můžeme dobré víno vychutnávat mnohem déle, protože svými antibakteriálními účinky zabraňuje nežádoucímu růstu bakterií i kvasinek. Jakožto antioxidační konzervant zachovává barvu i aroma a potlačením fermentace alkoholu nám zajistí, že se obsah lahve do druhého dne nezmění na ocet. Pro své dezinfekční účinky je vinaři používán také k ošetření vinných sudů a sklípků. Víno lze vyrobit i bez síření, to ale doporučujeme vyzkoušet doma pouze v malém měřítku (návod na přípravu domácího šumivého vína jsme pro vás připravili tady →). Minimálním sířením ve větších měřítkách pak prochází vína autentická (naturální), která jsou v tomto směru opravdu mimořádná.

 

Mohou nám siřičitany škodit?

 

Ne. Ovšem najdou se i výjimky. Siřičitany jsou běžnou a přirozenou součástí i lidského organismu. Můžeme je nalézt i v sušeném ovoci, hranolkách, nakládané zelenině nebo ovocných šťávách (v těchto potravinách je jich dokonce více než ve víně). Výjimečně se může objevit přecitlivělost či alergická reakce. Ta se může projevit například nevolností a bolestí hlavy, což občas mylně zaměňujeme s kocovinou. Často také viníme červené víno, které ale ve skutečnosti obsahuje siřičitanů méně než víno bílé. Nicméně, rozhodují je většinou množství přijatého alkoholu spíše než množství siřičitanů. A jak se případně kocovině vyhnout si můžete přečíst  třeba v našich Vínovinách →

 

Jsou nesířená vína opravdu bez síry?

 

Ne tak docela. Nesířená vína ovšem splňují přísnější podmínky, co se množství siřičitanů týče, než vína bez tohoto označení. Limitní množství SO2 se vždy určuje ve vztahu ke zbytkovému cukru. U běžných vín do 5 g/l cukru je limit 200 mg/l, u vín nad 5 g/l cukru poté 250-350 mg/l. Pro ledová a slámová vína je limitních až 400 mg/l. Pro biovína je tato hranice značně posunuta, pro bílá a růžová vína do 2 g/l cukru platí limit 150 mg/l, pro červená dokonce 100 mg/l. Na festivalech autentických vín se také běžné objevují vína s obsahem do 70 mg/l.

 

Shrneme-li vše do jedné věty, můžeme říci, že: čím více cukru, tím víc siřičitanů. Obecně se tedy nedá říci, že nesířená vína siřičitany neobsahují, ale pokud hledáte variantu s nižším obsahem, neuděláte chybu pokud sáhnete po nějakém z naší nabídky.

Produkt byl přidán do porovnávače.
Produkt byl přidán do košíku.