Cabernet Sauvignon

Cabernet Sauvignon

Cabernet Sauvignon je jednou z nejznámějších a nejrozšířenějších modrých odrůd na světě. Pěstuje se na svazích téměř všech hlavních výrobců vín a je známý svou charakteristickou plností, vysokým obsahem tříslovin a výraznou kyselinkou. Díky těmto vlastnostem jsou vína z Cabernetu ideální k dlouhodobé archivaci.

Cabernet světoběžník  

Jako domovinu Cabernetu Sauvignon můžeme označit vinařskou oblast Bordeaux, kde vznikl zkřížením odrůd Cabernet Franc a Sauvignon Blanc. Z Francie se pak odrůda rozšířila napříč Evropou i do celého světa, především díky její odolnosti vůči mrazu a škůdcům. Dnes tak můžeme tuto odrůdu nalézt ve známých vinařských oblastí v Chile, Kalifornii, Austrálii, Itálii, na Novém Zélandě nebo Španělsku, vynechat bychom ovšem neměli ani regiony v jižní Africe a Číně. Celosvětově je tak Cabernet Sauvignon pěstován na více než 280 000 hektarech. U nás se Cabernet Sauvignon pěstuje výhradně na Moravě. Nejčastěji se s ním setkáme na svazích v Mikulovské a Velkopopovické podoblasti, v okolí Hustopečí a také Mutěnic.

Hrozen Cabernet Sauvignon je relativně malý, má ale silnou slupku a velký počet semen. To má vliv nejen na jeho odolnost, ale také vlastnosti výsledného vína. Macerací se třísloviny a fenoly uvolňují do vína a dávají tak vzniknout jeho charakteristické chuti.

Jak chutná Sauvignon?

Pro Cabernet Sauvignon je typická jeho plnost, vysoký obsah tříslovin a výrazná kyselinka, což víno předurčuje k dlouhodobé archivaci. Výsledná chuť ovšem závisí i na klimatických podmínkách, ve kterých byly hrozny pro výrobu vína pěstovány. Víno z chladnějších oblastí bude nasyceno chutí černého rybízu s tóny zelených paprik, máty a cedru. V mírných až horkých oblastích jsou tóny černého rybízu doplněny také tóny černých třešní a černých oliv. Některá australská vína vás mohou překvapit jemným nádechem eukalyptu a mentolu.

Překvapily vás zelené papriky? Tuto neobvyklou chuť můžete zaznamenat u vícero odrůd vinné révy, převážně pak u odrůd z Bordeaux. Patří mezi ně odrůdy jako Cabernet Franc, Malbec, Merlot, Carménère a Sauvignon Blanc. Papriková chuť a vůně je způsobena obsahem aromatických pyrazinů. Protože většina lidí preferuje spíše ovocnější vína, snaží se vinaři obsah pyrazinů redukovat již na vinohradech zastřihováním.

Kvůli svým výrazným vlastnostem je Carbernet Sauvignon často míchán s dalšími odrůdami na cuvée pro změkčení výsledné chuti. Do blendu se používají vína z již výše zmíněné skupiny odrůd Bordeaux. Část chuti přejímá Cabernet Sauvignon také při kvašení nebo při zrání v dubovém sudu. Dub nejenže změkčuje taniny, ale také doplňuje víno o jedinečnou vůni dřeva, vanilky nebo tabáku.

Chutě regionů

Bordeaux, Francie: Černý rybíz, anýz, tabák, švestky a grafit (tuha)

Severní pobřeží Kalifornie: Černý rybíz, ostružina, grafit, tabák a máta

Jižní Austrálie: Hřebíčkovec, bílý pepř, rybíz, čokoláda a bobkový list

Chile: Ostružina, višeň, fíková pasta, perníkové koření, zelený pepř

Cabernet Sauvignon a párování s pokrmy

Díky plné a bohaté chuti s příjemnými tříslovinami a kyselinkou si Cabernet Sauvignon skvěle rozumí se všemi druhy pečeného nebo grilovaného masa a zvěřiny, ale také s ledvinkami nebo s dušeným hovězím. Měkčí a vyzrálejší Cabernet pak skvěle doplní pečenou husu nebo krůtu. Před servírováním je vhodné nechat víno zhruba hodinku dýchat.