Údolí řeky Mosely, nebo alespoň její část, které se věnuje tento článek, leží na jihozápadě Německa a patří k nejzajímavějším scenériím v Evropě. Řeka Mosela se totiž romanticky klikatí mezi strmými svahy osázenými vinnou révou, a na mnoha místech tak nabízí kouzelnou vyhlídku.

Přirozené centrum regionu, město Trevír, pamatuje ještě doby slávy římského impéria. Římské architektonické památky se nachází na seznamu UNESCO. Trevírské biskupství se pyšní tunikou, kterou prý nosil sám Ježíš Kristus, a pokud si budete chtít nějaký ten svršek pořídit i vy, v domě na ulici Brückenstrasse si koupíte rudé tričko s obličejem vousatého muže s oduševnělým výrazem ve tváři. V Trevíru se totiž narodil sám Karl Marx!

Veni, vidi, vici (vini)

Ale od červeného (trika) zpátky k bílému (vínu)… Oblast Mosely byla vinařsky objevena vlastně náhodou. Když Římané kvůli konfliktům na obchodních stezkách přestali své kolonie na území dnešního Německa zásobovat vínem dováženým z Apeninského poloostrova, začali ho pro pěstovat právě na Mosele. Místní produkce vína se tak Římanům vyplácela víc než nákladný dovoz, a na svazích Mosely proto keře révy rostly už ve 4. století.


Staří Římané tak jako první odhadli a otestovali unikátní mikroklima Mosely, které je dostatečně teplé pro zrání hroznů a stabilní proto, aby se v něm dařilo především odrůdě Ryzlink rýnský, kterému se v Německu říká Riesling.

 

MOSELA + RR = VSL

Odrůda RIESLING je celkem komplikovaná. Hrozny mají malé bobulky s tečkou a jsou hodně těsně u sebe. Dozrávají jako poslední ze všech.

Daří se jim proto jen v polohách, kde jsou pro ně ideální podmínky. Právě ty našel Rýňák na Mosele, paradoxně v dost severně položené oblasti alespoň, co se týče pěstování vinné révy. Na podobné rovnoběžce leží například západočeský Tachov, od kterého bychom (tachovští prominou) žádné velké vinařské výkony nečekali.

I sníh leží na Mosele déle než by si jakýkoliv nechoromyslný vinař přál. Moselské mikroklima ale všem hrůzným následkům středoevropské nepohody odolává. Základním zaklínadlem jsou zde tři magická slovní spojení: břidlicové podloží, strmé svahy a odraz slunečních paprsků od vodní hladiny.

Ray-Ban efekt 

Strmé břidlicové svahy, které sluníčko opaluje celý den, spolu s řekou Moselou zapřičiňují vysokou vyzrálost hroznů. Grilovací účinky slunce totiž umocňují ty sluneční paprsky, které se odrážejí od vodní hladiny. Na hrozny tak slunce svítí celý den zeshora i zespodu.

Ve vinařství Markus Molitor této spolupráci říční hladiny, světelných paprsků a příkrých břehů Mosely říkají Ray-Ban efekt – připodobňují jej k účinku slunečních brýlí. Zavedený význam tohoto slovního spojení (používá se v situaci, kdy mladý muž, jdoucí po ulici, je pro dívky v okolí daleko atraktivnější, má-li brýle značky Ray-Ban na očích, než když si je sundá) Markuse Molitora zřejmě nechává chladným. A nás taky.

Severní vítr je krutý…

S chladem, který za normálních okolností přísluší stejně severně položeným oblastem, se ostatně sv. Urban,
patron vinařů, na Mosele vyrovnal více než skvěle. Kraj obklopují pahorky, které jej chrání před severními větry.

Na druhou stranu okolní lesy, posílají v noci na vinice studený vánek. Na Mosele tak panují vysoké teplotní rozdíly mezi dnem a nocí, které, jak je známo, mají pozitivní vliv na vývoj množství kyselin a aromatických látek v hroznech.

Moselské hrozny navíc neztrácejí koncentraci hroznového cukru, protože jsou chráněny teplem naakumulovaného břidlicového podloží.