Steiermark/Štýrsko

Štýrsko

Gustav Klimt a Egon Schiele. Opera a valčíky. Číšníci v kavárnách servírující Sachertorte a kávu. Možná si Rakousko nespojujete s vínem, když se o pozornost uchází tolik kulturních ikon, ale víno je ústředním prvkem kultury této malé alpské země. Dnes vám představíme vinařskou oblast Štýrsko.

Rakousko se odlišuje tím, že si své jméno vybudovalo v podstatě díky jediné původní odrůdě révy vinné, Grüner Veltliner. Kromě toho se zde pěstuje také Blaufränkisch (Frankovka), Zweigeltrebe, Svatovavřinecké a několik dalších odrůd.

Štýrsko (Steiermark) se nachází na jihovýchodním okraji Rakouska a táhne se až na území Slovinska. Tento region tvoří pouhých 10 % rakouských vinic uprostřed zelených kopců. Převládají zde aromatická bílá vína, ale pěstuje se zde také Chardonnay, známé jako Morillon, a místní proslulé rosé.

Štýrsko je přehledně rozděleno na tři podoblasti: Weststeiermark s novým DAC pro Schilcher, pikantní a kořeněné růžové víno vyrobené z hroznů Blauer Wildbacher. Vulkanland Steiermark a jeho sopečné půdy jsou domovem celé škály bílých hroznů: Rulandské bílé, různé odrůdy Tramínu, Morillon, Gelber Muskateller a Sauvignon Blanc.

Srdcem Štýrska je malý skalnatý kout na hranicích se Slovinskem zvaný Südsteiermark. Tam Sauvignon Blanc dosahuje komplexnosti světové úrovně. Je to také místo, kde Gelber Muskateller okouzluje suchou, voňavou beztíží. Krajina je sama o sobě božská.

Pokud toužíte po něčem opravdu lahodném, neobvyklém a k jídlu vhodném, tak vyzkoušejte vína z těchto zajímavých rakouských oblastí.

vinice vinařství Schauer v jižním Štýrsku 

zdroj: vinařství Schauer

Štýrsko – skvělý terroir pro Sauvignon

Na světě je mnoho vinařských oblastí, které produkují těžší vína s vyšším obsahem alkoholu, než je Štýrsko. Na světě však nejsou jiná vína, která by vyjadřovala typičnost svého původu tak svěžím, brilantním a elegantním způsobem jako vína z jižního Štýrska. Toto se týká zejména odrůdy Sauvignon.

Víno ze Štýrska

Všechny tři štýrské vinařské oblasti se svým jedinečným terroir se nacházejí víceméně na jihu spolkové země. Na západě této geograficky výrazné kopcovité krajiny kraluje Schilcher: pikantní růžové víno, které je jedním z nejunikátnějších terroirových vín na světě. V Sausalských kopcích a na Jihoštýrské vinařské stezce se rozeznívají Sauvignon Blanc a Muskateller, zatímco na jihovýchodě ve Vulkanlandu zaujímá své zářivé místo jako absolutní klenot pro znalce vína hlavně Tramín.

Nejrozšířenější štýrskou odrůdou je Welschriesling (Ryzlink vlašský). Díky svému buketu připomínajícímu zelená jablka má mnohem více příznivců, než si mnozí vinařští kritici dokážou představit.

Kdo má rád plná vína, nebude přítomností rodiny Pinotů ve Štýrsku zklamán. Rulandské bílé, které zde roste na půdách bohatých na vápno, má působivě jemný výraz rafinované minerality. Chardonnay, které je zde známé také pod názvem Morillon, může navzdory své svěžesti dávat pozoruhodně hutná a plná vína. Stejně jako nejlepší vína Pinot Gris se i tato vína zlepšují s věkem.

Štýrsko vstoupilo s ročníkem 2018 do nové éry, protože všechny tři vinařské oblasti získaly status DAC: Vulkanland Steiermark DAC, Südsteiermark DAC a Weststeiermark DAC. Regionálně typická bílá vína – stejně jako Schilcher ve Weststeiermarku - jsou uspořádána do tří kategorií Gebietswein (zemské víno), Ortswein ("vesnické" víno) a Riedenwein (víno z jedné vinice). Vína, která před uvedením na trh zrají delší dobu, mohou nést také dodatečné označení "Reserve".

Označení původu vín ze Štýrska

RIEDENWEINE

Výraz a potenciál nejlepších viničních tratí Může být uvedeno na trh od 1. května roku následujícího po sklizni (s výjimkou odrůdy Schilcher [pouze Weststeiermark] od 1. února). Maximální zbytkový cukr 4,0 g/l. ***

Místní speciality Lze uvádět na trh od 1. května roku následujícího po sklizni (s výjimkou Schilcher [pouze Weststeiermark] od 1. února). Maximální zbytkový cukr 4,0 g/l. **

ORTSWEINE

Südsteiermark DAC: Kitzeck-Sausal, Eichberg, Leutschach, Gamlitz, Ehrenhausen

Vulkanland Steiermark DAC: Oststeiermark, Riegersburg, Kapfenstein, St. Anna, Tieschen, Klöch, Straden, St. Peter, Gleichenberg

Weststeiermark DAC: Ligist, Stainz, Deutschlandsberg, Eibiswald

GEBIETSWEINE

Různorodost regionů lze uvádět na trh od 1. března roku následujícího po sklizni (s výjimkou Welschrieslingu a Schilcheru [pouze ve Weststeiermark] od 1. prosince roku sklizně). Maximální zbytkový cukr 4,0 g/l. *

Rezerva - doplňkové označení "Rezerva": nejbližší datum prodeje o 18 měsíců (Schilcher [pouze v oblasti Weststeiermark]: 12 měsíců) později, než je předepsáno v příslušné úrovni.

Povinný ruční sběr

Povolené odrůdy vinné révy: Veltlínské zelené, Weissburgunder, Morillon, Grauburgunder, Ryzlink rýnský, Gelber Muskateller, Sauvignon Blanc, Tramín a Blauer Wildbacher (jako Schilcher; pouze ve Weststeiermark), jakož i cuvée z nich vyrobené.

* Výjimky: Riesling a Tramín s označením "trocken".

** Výjimky: Tramín a Ryzlink rýnský "trocken"; Klöcher Tramín také "halbtrocken" nebo od stupně Prädikatswein bez omezeného obsahu zbytkového cukru.

*** Výjimky: Riesling a Tramín s označením "trocken".

ruční sběr ve vinicích vinařství Schauer

zdroj: vinařství Schauer

Nový systém klasifikace původu je záměrnou strategií, která má zdůraznit kvality vín ze Štýrska. Tradiční paleta odrůd zůstává zachována, ale klade důraz na místní stěžejní odrůdy na úrovni Ortswein a Riedenwein. Termíny uvedení na trh 1. března a 1. května byly zvoleny speciálně proto, aby vína měla dostatek času rozvinout typický charakter svého původu a plně využít svůj potenciál – zejména Ortswein a Riedenwein.

Každý nový ročník se ve Štýrsku tradičně oslavuje lehkými mladými víny, která mají premiéru začátkem listopadu. V březnu následujícího roku se do prodeje uvádí suché Gebietswein. Na Ortswein a prémiové Riedenwein si musí milovníci vína počkat o něco déle. Štýrští vinaři stále více trvají na pomalejší a pečlivější výrobě, aby byla skutečná kvalita štýrských vín uznávána jako mezinárodní měřítko.

Štýrsko a jeho geologie

Štýrsko vzniklo z penninských a austroalpinských náplav v oblasti středovýchodních Alp. Severní vápencové Alpy a krystalické horniny v Jogllandské pahorkatině, Sausalské pahorkatině a Korských Alpách patří k austroalpinským náplavám. Kotliny v údolích Mur a Mürz a Štýrská kotlina tvoří nížinný terén. Vinařské oblasti se nacházejí ve východním a jižním Štýrsku, v místě, kde Středovýchodní Alpy mizí pod Štýrskou pánví, která se na východě spojuje s velkou Panonskou pánví. Přibližně tři čtvrtiny všech vinic ve Štýrsku leží na sedimentárních usazeninách Štýrské pánve, zatímco dobrých 20 % vinic roste na tvrdých horninách rakouskoalpských náhorních plošin.

Malá část vinic je zakořeněna na hrubozrnných sedimentárních říčních usazeninách, které jsou soustředěny uvnitř pánve. Jedním z charakteristických rysů je přítomnost sopečných bazaltů, strusek a tufů na jihovýchodě. Na těchto půdách se nachází přibližně 3 % vinic ve Štýrsku. Zbývající ložiska v pánvi se liší velikostí zrn i obsahem karbonátů a stupněm cementace. Sahají od sprašových hlín a bahen až po písky, štěrky, droby, sutě, pískovce a konglomeráty, místy se objevují i vápence. Různé formy slídových břidlic, fylitů a amfibolitů – stejně jako méně časté mramory a vápence – tvoří velmi rozmanitý horninový inventář vinic ve středovýchodních Alpách.

podloží ve vinicích vinařství Schauer

zdroj: vinařství Schauer

Slovinsko

Ve východním Slovinsku se nachází vinařská oblast Štýrsko. Rozkládá se mezi řekami Dráva a Mura a městy Ormož a Ljutomer. Vinice se zde vysazují na strmých svazích se sklonem až 30-40 %. Tyto svahy pomáhají optimalizovat přínos slunečních paprsků, které tak dopadají kolmo na vinice. Aby se předešlo nebezpečí zimních a jarních mrazů, jsou vinice v nadmořské výšce nad 250 m. Réva je vysazena na východních, jižních a západních stanovištích, některé na klasických terasách, které kopce obkreslují, a některé vertikálně, protože se po nich svažují mříže. Severní svahy kopců jsou převážně pokryty lesem, zatímco pod vinicemi se nacházejí sady, pole a louky.

vinice ve Štýrsku mají sklon 30-40 %

zdroj: vinařství Schauer

Klima ve slovinském Štýrsku

Celý tento region má mírné podnebí. Blízkost Panonské nížiny a Alp, stejně jako vliv Jaderského moře, mají zásadní vliv na počasí. Všechna roční období se vyznačují střídáním teplých a chladných, ale i vlhkých a suchých období. Chladné zimy s sebou přinášejí riziko mrazů, zatímco horká léta s častými bouřkami s sebou nesou riziko krupobití.

Počet slunečných a větrných dnů a chladných nocí v období zrání výrazně ovlivňuje charakter vína.

Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 9 a 10 °C. Slunce svítí 2 600-2 800 hodin ročně (počet hodin slunečního svitu nad 120 W/m2). V průměru spadne 900 až 1 000 mm srážek za rok, z toho 550 mm v období růstu (od dubna do září).

Kvetení obvykle začíná na začátku června. Sklizeň probíhá obvykle od druhé poloviny září do poloviny října.

Půda ve slovinském Štýrsku

Na vinicích převažují šedé slínovce a vápnité pískovce. Podloží tvoří třetihorní měkké karbonátové horniny z období pliocénu a miocénu. Půdy jsou různorodé, od lehkých po středně těžké; na vrcholech a svazích je půda nejčastěji písčitá a lehká, zatímco v níže položených a rovinatějších oblastech je hlinitá s množstvím jílovitých částic. Vinná réva se většinou nachází na lehčích, dobře odvodněných, chudších vrchních vrstvách půdy.

Aby se zabránilo erozi a usnadnilo obdělávání, jsou všechny vinice zatravněné.