Objem a dlouhá perzistence jsou zahaleny do jemné a měkké struktury. Nejlépe se snoubí s ústřicemi, vhodně doprovází také mořské plody, ryby s limetkovou omáčkou, čerstvé sýry a chřest. Dokud je vínko mladé, je kvůli zjemnění jeho struktury nutná dekantace a popíjení k jídlu, od léta si jej vychutnáte také jako aperitiv.
Medailonky i s fotografiemi našich žen vinařek najdete v článku na našich VÍNOVINÁCH.
O odrůdě Piquepoul
Můžeme bez nadsázky nazvat „středomořským ryzlinkem.“ Kyseliny, kterých v jižních vínech není nikdy dost, jsou příjemným překvapením. Piquepoul totiž roste na břehu moře, proto je ovíván svěžím větříkem. Hrozny dobře dozrají a zachovají si svěží a šťavnaté kyselinky. Odrůda samotná (mimo chuti) je moc zajímavá. Dle této místní tradiční odrůdy je pojmenován celý vinařský kraj rozkládající se na 1200 hektarech, které katastrálně patří jen pod 5 vesnic a které obdělává 22 vinařství a 4 kooperativy. Přestože je tato oblast po odrůdě pojmenována, píše se to jinak. U francouzských vinařů budete mít velké oko, když si zapamatujete, že odrůda je Piquepoul a oblast je Picpoul. Neustále nám to kladli na srdce. A abyste si název odrůdy lépe zapamatovali, mám pro Vás vodítko. Toto krkolomné slovo vychází z poznatků učiněných ve 14. století, kdy mezi řádky vinice chodily slepice, a protože jim hrozny chutnaly, klovaly do nich, a to i na zemi. Pique = sbírat, poul (le poulet) = kuře.
Správný Picpoul má i svůj chráněný tvar lahve, která připomíná římský sloup, které se hojně nacházely ve vinicích. Picpoul prostě poznáte i po slepu v ledničce či ve sklepě.
O zapomenutých hvězdách si můžete přečíst na našich Vínovinách.