Odrůdu Piquepoul můžeme bez nadsázky nazvat „středomořským ryzlinkem.“ Kyseliny, kterých v jižních vínech není nikdy dost, jsou příjemným překvapením. Odrůda samotná (mimo chuti) je moc zajímavá. Dle této odrůdy je pojmenováno jihofrancouzské AOC (apelace = oblast, kde se může pěstovat), které se rozkládá na 1200 hektarech, které katastrálně patří jen pod 5 vesnic a které obdělává 22 vinařství a 4 kooperativy. Přestože je tato oblast po odrůdě pojmenována, píše se to jinak. U francouzských vinařů budete mít velké oko, když si zapamatujete, že odrůda je Piquepoul a oblast je Picpoul. A abyste si název odrůdy lépe zapamatovali, máme pro Vás vodítko. Toto krkolomné slovo vychází z poznatků učiněných ve 14. století, kdy mezi řádky vinice chodily slepice, a protože jim hrozny chutnaly, klovaly do nich i na zemi. Pique = sbírat, poul (le poulet) = kuře.
Doporučujeme:
Víno z vinic, které končí jen pár metrů od středomořského pobřeží se nejlépe snoubí s ústřicemi, které se loví v sádkách vzdálených jen pár metrů od posledního řádku Piquepoulu… Vhodně doprovází mořské plody, zejména chobotnice. Ideální také k rybám s limetkovou omáčkou, čerstvým sýrům a chřestu.
Ročník 2012 je podle vinařky Claude Jourdan nejlepší za posledních pět let. Co to znamená? Dokud je vínko mladé (tj. minimálně do června tohoto roku), je kvůli zjemnění plné struktury nutná jeho dekantace a popíjení výhradně jako doprovod k jídlu. Od léta si jej budete možné vychutnat jen tak na terase pod stínem starého stromu nebo pergoly.