Původně francouzský termín terroir, výslovnost [teroá], se používá především ve vinařství.
Terroir je stanoviště pro pěstování vinné révy se všemi faktory, které na ni působí. Vzniká tak jedinečný a nezaměnitelný zemědělský produkt – v tomto případě víno. Nejdůležitějšími složkami terroir jsou vlastnosti půdy, na které je vinná réva pěstována, klimatické podmínky, tedy průměrná teplota, srážky nebo síla slunečního svitu, sklon a orientace vinice a další důležité podmínky.
Mezi vinohradníky se stále vedou diskuse, zda je terroir ovlivňované také činností člověka, a tedy agrotechnickými zásahy ve vinici. Jelikož tyto zásahy přímo ovlivňují mikroklima vinice, je vhodné je považovat za součást terroir. Taktéž i práci vinohradníka a způsob sběru hroznů.
Poměrně výstižnou definici terroir uvádí Vaudour: „Terroir je malá část země významná svojí kvalitou a zemědělskými vlastnostmi.“
Francouzský profesor Huglin prohlásil: „Terroir vytváří charakter, člověk kvalitu.“
Každé terroir velmi významně ovlivňuje kvalitu hroznů a biochemické procesy, které probíhají přímo v bobulích. Biochemie bobule je základ kvality hroznů a vína. A právě jednotlivé složky terroir ji nejvíce ovlivňují.
Kvalitní terroir umožňuje pozvolné a úplné vyzrání hroznů, kdy konečným výsledkem je harmonie cukrů, kyselin, aromatických a fenolických látek v hrozně. Velmi kvalitní terroir je také charakterizované pravidelností dosažené kvality napříč různými ročníky. Za méně kvalitní je možné považovat terroir, kde dochází k velmi rychlému nárůstu cukernatosti, nebo poklesu kyselin, který nekoresponduje s aromatickou vyzrálostí hroznů. Taková vína potom mají velmi málo výrazné aroma.