Kimeridžský vápenec (Kimmeridge) je typ půdního profilu - jeden ze stěžejních prvků, který určuje terroir vín v proslulé francouzské oblasti Chablis. Tyto půdní vrstvy pochází z období svrchní Jury a jsou tvořeny množstvím zkamenělých schránek mořských korýšů, převážně druhu Exogyra virgula. Tyto zkamenělé pravěké ústřice zřejmě stojí za mineralitou vín z oblasti Chablis a jsou také důvodem, proč se Chablis pro svou čistou, minerální chuť tak dobře snoubí právě s ústřicemi a mořskými plody.
Po období Kimmeridge, následovalo poslední období Jury - Tithon. Na tithonských půdách (tzv. portlandský vápenec) se rozkládají vinice klasifikované v rámci nejnižší apelace v Chablis - Petit Chablis.
Výjimečná vína z Chablis pocházejí z vinařství Domaine Fèvre, které vlastní i tuto krásnou ukázku kimeridžského vápence.
Jak půdní podloží ovlivňuje vůni a chuť vína?
Přesný mechanismus, jakým se půdní podloží promítá do barvy, vůně a chuti vína, bohužel neznáme. Vědci si nad tím doposud lámou hlavu, ale zatím nejsme schopni popsat, jak přesně mineralita prostupuje rostlinou a následně plodem. S jistotou ale můžeme říct, že půda, na které rostly keře, jejichž hrozny posloužily k výrobě vína, je jedním z klíčových faktorů ve výsledném dojmu vína.
Všimli si toho samozřejmě také vinaři, který typ půdy, spolu s klimatem (mikroklimatem) a vybranou odrůdou zahrnuli do souborného názvu terroir.
Právě Chablis nám poskytuje mimořádně přesvědčivý důkaz, o tom, že půdní podloží má na charakter vína zásadní vliv. Bílá vína z odrůdy Chardonnay z ostatních oblastí Burgundska, kde převládají jiné typy podloží, mají úplně jiné vlastnosti, než vína z Chablis. Kimmeridžský a portlandský vápenec v Burgundsku vykreslují jasnou dělící linii.
