V Izraeli, v místech, kde se zrodila civilizace a kráčela historie, rozprostírala se v dávných dobách oblast vhodná pro zemědělství, tzv. úrodný půlměsíc. Dnes se tu však vede válka s pouští. Izraelští vinaři ve složitých podnebných podmínkách, ukazují světu, jak se při pěstování révy vyrovnat extrémními výkyvy teplot a se suchem a jak zúrodnit půdu tak, aby na ní rostly silné a zdravé keře po mnoho desítek let. Izraelská vína v současnosti bezpochyby patří na světovou vinařskou scénu, i když na tom tamní vinaři pracují teprve od 70. let minulého století. Vydejme se spolu nyní na pouť Izraelem, zastavme se jako poutník ve vinařských oblastech této svaté země a pokusme se najít odpovědi na velké otázky typu: A když Ježíš změnil vodu ve víno - jaká to byla odrůda?
CO SE VLASTNĚ PILO NA SVATBĚ V KÁNĚ GALILEJSKÉ?
Tradice výroby vína v oblasti, kde se dnes nachází stát Izrael, je velice dlouhá. Bible poprvé zmiňuje víno v První knize Mojžíšově: I začal Noe obdělávat půdu a vysadil vinice (Genesis 9: 20, Český ekumenický překlad Bible), že se pak Noe ve stanu opil a obnažil a následně zapudil syna, budiž varováním pro všechny, kdo zneužívají víno k účelu opilectví;-) Noemovi však musíme nechat, že se dožil požehnaných 950 let (že by mýtický Resveratrol?!)
Starozákonní Izrael ležel na historické cestě mezi Mezopotámií a Egyptem. Vozilo se tudy starověké zboží, víno nevyjímaje. Víno z Kanaánu se již v době bronzové stalo skvělým obchodním artiklem. Archeologické nálezy džbánů v egyptském Abydosu přinesly důkazy o tom, že se víno hojně podávalo na večírcích starověké egyptské smetánky. Pod římskou nadvládou pak provincie Judea víno především exportovala do Říma. Po arabském dobytí Levanty (oblast Východního Středomoří) v 7. století n. l. výrobě vína nadále nebyl přáno. Z náboženských důvodů byl pod muslimskou nadvládou alkohol zakázán. Vinice proto byly vyklučeny a původní odrůdy v oblasti byly ztraceny. Enologický rozbor prvního Ježíšova zázraku - tedy jaké víno Kristus vytvořil z vody, když tenkrát na svatbě v Káně Galilejské došlo víno, zůstává nadále záhadou;-) Možná to už ale brzy zjistíme.
IZRAEL HLEDÁ SUPERWINE
Dnes neexistuje žádná autochtonní izraelská odrůda, což je překvapivé, protože se v oblasti pěstuje původní stolní odrůda révy (hrozny jsou určeny k přímé konzumaci). A také na nedalekém Kypru existuje místní stolní odrůda a řada místních odrůd moštových (vhodných k výrobě vína).
Izraelští vinaři ale věří, že kupříkladu středomořské odrůdy, jako je Carignan nebo Syrah, jsou původně jejich. Jihofrancouzským odrůdám se totiž díky podobnému klimatu v Izraeli velmi dobře daří. Takže když vezmeme v úvahu, že v oblasti Východního Středomoří se vyrábělo víno již v době, kdy v Evropě ještě probíhal temný pravěk, je velice dobře možné, že prapůvodní domovinou těchto odrůd není Francie, ale Izrael.
Na Arielské univerzitě už k tomu probíhá výzkum. Tým vědců zkoumá mnoho starých amfor, pátrá po semenech révy vinné, která se nám od starověku dochovala na archeologických nalezištích, dokonce prochází staré texty a hledá všechny dostupné informace o tom, kde se v dávných dobách pěstovalo v Izraeli víno. Vědci našli už 82 původních odrůd a s pomocí izraelských vinařů se je na experimentálních vinicích pokoušejí obnovit. Mnoho z nich zatím nemá název a není u nich ani jisté, zda budou vhodné k výrobě vína. Vědci i vinaři však pevně doufají, že svou staronovou národní odrůdu brzy naleznou. Pravděpodobně ani netuší, že marketingově odpovídající název "vinařství KRIST" už jsme jim vyfoukli;-)
Inu, držme jim palce. Co do odrůd, dnes totiž ovládají Izrael importované odrůdy z Francie - kombinaci z Bordeaux Cabernet Sauvignon a Merlot v 19. století v zemi zpopularizoval baron Rotschild. Edmond de Rothschild sehrál klíčovou roli v izraelském vinařském průmyslu. Díky němu byly v pomalu se formujícím novodobém židovském státě založeny první vinice.
ZACHRÁNÍ IZRAEL HRDINNÝ ARGA-MAN?
Argaman je modrá odrůda révy pěstovaná v Izraeli, kříženec Carignanu a portugalské odrůdy Sezão. Argaman (hebrejsky „karmínový“) se původně používal jako barvířka - sloužil k nápravě barevných nedostatků červených vín. Dnes se z něj však vyrábějí i odrůdová vín. Má středně plné tělo s tóny sladkého ovoce a jemnými taniny. Odrůda se pěstuje výhradně v Izraeli, kde se často mísí s Merlotem a Cabernetem Sauvignon. Bohužel se ale nejedná o autochtonní odrůdu.
"JE TO VÍNO KOŠER? A KDO VÁM TO VOZÍ Z VINOHRADU?"
Košer nároky pro správné stravování (kašrut) měly ve starozákonních dobách praktické, hygienické a epidemiologické implikace. Dnes však má tento způsob připravování a konzumace jídla především rituální význam. Nejen na vína, která smějí být označena jako košer vína, se vztahují mnohá pravidla a omezení stanovená v Tóře, variabilní podle míry ortodoxie, jakou konkrétní věřící praktikuje.
Na pěstování a sklizeň vína se kašrut nevztahuje, všechno, co se stane potom ale musí být košer a pod dohledem rabínů. Někteří rabíni vyžadují, aby i řidič, který veze hrozny z vinohradu do vinařství byl dobrým, praktikujícím Židem. Většina směrnic se ovšem týká zvýšené hygieny a obsahu živočišných bílkovin ve víně. Při zpracování vína se odstranění zákalu (čiření) běžně používá želatina nebo mléčná bílkovina. Kašrut ale takovou kombinaci zakazuje. Košer vína se proto nečiří. Kaly se jen nechávají usazovat, hlídá se hladina oxidu siřičitého. Podobně jako u naturálních vín, i u košer vín trvá výroba déle. Na košer vína proto může být trendem slow-food nahlíženo jako na potravinu kvalitnější a prospěšnější pro organismus.
Vyšší skupinu košer potravin tvoří košer le-mehadrin (Lamehadrin). Jsou to obecně takové výrobky, které jsou kromě splněných rituálních požadavků navíc ještě krásné! Vína s označením košer le-mehadrin proto podléhají nejvyššímu stupni kontroly a lze je konzumovat i na nejsvětější židovský svátek Pesach. Takže kdo potřebuje mít černé na bílém, že víno, které pije, je skutečně krásné, ať hledá na zadních etiketách nápis Kosher Lamehadrin. A najde ho například na lahvích z vinařství Golan Heights Winery nebo Galil Mountain Winery.
ZNOVU NA VRCHOLU
Většina 20. století byla pozornost izraelských vinařů zaměřena právě na košer vína a jejich export. Tato vína byla většinou sladká a jelo se na vysoké výnosy hroznů, takže kvantita šla na úkor kvality. Od 60. let však v Izraeli narůstá spotřeba stolních vín, k náboženským účelům se jich postupně vyrábí jen 10 % z celkové produkce.
Od 80. let kvalita izraelských vín stoupá, do země stále častěji přijíždějí vinaři z Francie, Austrálie nebo USA, kteří s sebou přinášejí potřebné know-how a moderní technologie. Objevují se první kvalitní vinařství, v roce 2005 jich je už kolem 140. Tři z nich se řadí mezi světovou špičku: Golan Heights Winery, Barkan Wine Cellars a Carmel Winery.
Největší trh pro izraelská vína v současnosti představuje USA. Odtud také izraelští vinaři čerpají marketingové znalosti a inspiraci pro rozmáhající se vinařskou turistiku.
V ŠLÉPĚJÍCH HISTORIE SE SKLENKOU V RUCE
Cestování po vinařských regionech Izraele rovná se ultimátní level chození po památkách. Existuje v Izraeli místo, kde se nikdy nic dějinného nestalo? Judské hory, Galilea, Negevská poušť, Šaronská planina, Golanské výšiny... názvy vystřižené z biblických příběhů.
GALILEA
Naši vinařskou pouť začneme v oblasti, kde se odehrála většina událostí z Ježíšova života - nedaleko Galilejského (Genezaretského) jezera, největšího vodního zdroje v Izraeli. 25 km odsud, v kibucu Jir´on, sídlí Galil Mountain Winery, mladší bratr Golan Heights Winery. Mladé (založené až v roce 2000), progresivní vinařství využívá znalosti a zkušenosti s moderními technologiemi staršího a slavnějšího sourozence. V kibucu Jir´on žije asi jen 400 lidí - na jedno malé vinařství tak akorát;-)
Galilea je kopcovitá, úrodná krajina na hranicích s Libanonem. Horní Galilea leží v nadmořské výšce 1200 - 2300 m n. m., je skalnatá s podložím sopečného původu. V oblasti panuje příjemné středomořské podnebí, blízkost moře zajišťuje vyšší vlhkost a proudění chladného vzduchu. Proto je Galilea na jaře krásně rozkvetlá a zelená, letní horko však všechnu zeleň vysuší. Stejně jako v poušti je i zde v létě nutné využívat kapkovou závlahu.
Ochutnejte cuvée White, z odrůd Sauvignon a Viognier, a ve sklence se vám rozvoní květ pomerančovníku z Izraele. Řada Galil Mountain se vyznačuje velmi ovocným stylem, všechna vína jsou vyráběna výhradně v nerezové oceli, aby se zajistila ovocnost a svěžest.
Na naší pouti si od Galil Mountain Winery ochutnáte ještě elegantní Merlot s tóny sušených švestek. V závěru má lehký náznak tabáku. A nenechte si ujít také jejich báječný, zemitý Syrah. Chutná po lesních borůvkách a s 15 % zbytkového alkoholu je to bezkonkurenčně nejsilnější víno výletu. (Všechno o Syrahu se dozvíte zde)
GOLANSKÉ VÝŠINY
Pokračujeme v nejsevernějším cípu Izraele, v pohoří Golanské výšiny. Nadmořská výška je pro vinařinu v převážně horké, pouštní zemi určující - čím je vyšší, tím jsou podmínky pro pěstování révy lepší. Golanské výšiny dosahují 400 - 1200 m n. m. V této nejchladnější oblasti země v zimě dokonce sněží! Vrcholky hory Hermon bývají k vidění se sněhovou čepicí. Studený vzduch vanoucí od Středozemního moře ochlazuje vinice. V oblasti panují vysoké teplotní rozdíly mezi dnem a nocí. Tamní vulkanické půdy jsou dobře propustné. To vše dělá z regionu nejlepší oblast pro pěstování vína v Izraeli. I tak je ale nutné neustále hledat nové cesty, jak vinice na Golanech udržet.
EKOLOGICKÝ INKUBÁTOR
Celý Izrael totiž neustále bojuje s nedostatkem vody. Jedinými většími zásobárnami pitné vody je řeka Jordán a Galilejské jezero. Izraelští zemědělci, vinaře nevyjímaje, roky válčí s pouští. V drsných klimatických (a mnohdy i politických) podmínkách zakládají osady a z ničeho uprostřed pouště vybudují fungující farmu nebo dokonce sádky pro teplomilné ryby (k jejich chovu se používá poloslaná voda z termálních vrtů). I Golan Heights Winery přispívá k boji s nepříznivým klimatem. Na svých izolovaných vinicích a ve sklenících si pěstují vlastní sazenice révy. Experimentují s odrůdami a snaží se vyvinout takovou izraelskou odrůdu, která odolá suchu i extrémním výkyvům počasí. Zároveň si tu kvalitu révy hlídají už od začátku. Jen velmi málo vinařství na světě pracuje tímto komplexním způsobem.
Izrael proto má před ostatními oblastmi náskok o desítky let. Dnes, v době, kdy změna klimatu dopadá na vinaře v Kalifornii (postupně se zdá, že mnoho vinic založených v 90. letech, v blízké budoucnosti kvůli suchu a požárům nebude možné udržet) nebo Austrálii, jezdí se do Izraele v nových, udržitelných technologiích vzdělávat vinaři z celého světa. Uzavírá se tedy kruh? Najdeme svou budoucnost tam, odkud přicházíme?
Patrně na počest velkého inovátora, barona Rotschilda, který přinesl do Izraele francouzské odrůdy, založil první dvě vinařství v oblasti a předal je do kolektivního vlastnictví místních farmářů, vzniklo úžasně lahodné víno Mount Hermon Red z Golan Heights Winery- cuvée bordeauxských odrůd Cabernetu Sauvignon, Merlotu, Cabernetu Franc, Petit Verdotu s malou příměsí Malbecu! Opulentní černorybízová chuť (typická pro Bordeaux) přechází v tóny višní a čokolády (Cabernet Franc a Malbec). Na patře je víno opojně plné. Jiný, než vyšší obsah zbytkového alkoholu bychom v Izraeli ani nečekali;-)
Máme velkou radost, že máme po letech zprátky v nabíce Mount Hermon White, krásně svěží cuvée Chardonnay, Sauvignonu s malým množstvím Semillonu a Viognier. Víno má komplexní chuť a objevíte v něm tóny tropického ovoce, melounu, citrusových plodů, broskve a zeleného jablka.
Ochutnejte také jejich sourozence - Mount Hermon Rosé - cuvée Syrahu, Tinta Cao a Tempranilla. V chuti ucítíte jahody a červený grep a mineralitu sopečného podloží Golanských výšin.
TY TANKY MUSÍ PRYČ!
V roce 1967 regionem přelétla Šestidenní válka, v roce 1973 Jomkipurská válka. Tou dobou navštívil Golanské výšiny profesor vinařství a enologie Cornelius Ough z Kalifornské univerzity a uznal, že podmínky pro pěstování révy jsou na Golanech velmi dobré. Jeho hodnocení vzaly jako výzvu čtyři kibucy a čtyři mošavy, a potom, co odstranily 250 vyhořelých tanků v golanském Údolí slz, vysázely vinice, které se nakonec staly základem Golan Heights Winery. Dnes je to třetí největší izraelské vinařství. V roce 2012 bylo časopisem Wine Enthusiast vyhlášeno Nejlepším vinařstvím Nového světa!
AŤ VÍNO TEČE PROUDEM JAKO GAMELSKÝ VODOPÁD
I přes bohatou historii a dokonce přes to, že je Izrael možnou prapůvodní domovinou vinařství, se pro svou progresivitu a inovativní přístup k vinařství dnes tato země považuje za vinařský nový svět, narozdíl od sousedního starosvětského Libanonu. A když se řekne novosvětské Chardonnay, pak se musí dodat také barik. Chardonnay Gamla, 2020 z Golan Heights Winery je dubem přikrášlené jen tak akorát. Není tolik aromatické jako kalifornské 1924 Chardonnay, které zrálo ve sudech po skotské whisky, ani tak expresivní jako Chardonnay Reserva z chilského vinařství Ventisquero. Bude chutnat barikovým začátečníkům a všem, kdo si toastové tóny v Chardonnay užívají v decentní míře.
Název Gamla, který si toto víno nese v názvu, odkazuje národní park v srdci Golanských výšin, nachází se 20 km od města Kacrin, sídla vinařství Golan Heights Winery. V 1. století př. n. l. bylo toto místo správním centrem okolí. V rezervaci leží také Gamelský vodopád - s výškou 51 metrů je to největší vodopád v Izraeli.
VÍNO SBLIŽUJE
Poslední aspekt izraelských vín, který jsme zatím neprobrali, je politika. Nebudeme se vyhýbat tomuto ožehavému tématu. OSN anektované Golanské výšiny jako součást státu Izrael neuznává. Mnoho lidí muselo v minulosti kvůli válce opustit své domovy. Ať už byli z jedné nebo z druhé strany. Stalo se a stává se mnoho špatného a není dobré před tím zavírat oči. Co bychom si ale měli připomenout je, že víno má dobrý potenciál sbližovat. Nejlepší je totiž takové, co se pije s přáteli. Věříme, že v tomhle najdou společnou řeč lidé na obou stranách barikád.
Všechny fanoušky VÍNO-KLUBU na zdraví zdraví Victor Schoenfeld z Golan Heights Winery!
Fotografie a video: Golan Heights Winery
O autorce
Tereza z Víno-klubu
"Na svých cestách za vínem jsem navštívila skoro celou Francii (Burgundsko, Bordeaux, Alsasko, Languedoc-Rousillon, Val de Loire a další), německý Rheinhessen i Moselu, italské Toskánsko, kde jsem strávila několik měsíců, i Tokaj. Nejmilejší cesty ale společně s Lenkou a Veronikou podnikáme za našimi vinaři na jižní Moravu..."
Líbil se Vám tento článek?
Zapište se k odběru našich newsletterů
a žádná NOVÍNKA ze světa vína Vám neunikne!
(Získáte za to 10% slevu;-))
