Kolekce vín MENU V KRABICI - bílá

Kdo kdy vařil s vínem, ví, že úspěch bývá zaručen především při použití kvalitního moku, který by si kuchař sám rád otevřel k pití. Zážitek z jídla umocní, pokud zbylé víno výslednému pokrmu také zasnoubíte. Ne vždy je to ale možné, zvlášť, když se zařídíte v duchu vtipu: "Vždycky vařím s vínem. Občas ho dokonce přidám i do jídla."

Při přípravě těchto tří kolekcí, jsme si pěkně aktivovali chuťové pohárky. Sepsali jsme vám totiž naše nejlepší, vyzkoušené recepty pro vaření s vínem a předvybrali k nim ta nejvhodnější vína. 

Vybírat můžete rovnou ze tří kolekcí. Vařit můžete zvlášť s BÍLÝMI a ČERVENÝMI víny. Nebo vsadíte na nejlepší recepty v průřezové kolekci MIX. 

PROČ VAŘIT S BÍLÝM VÍNEM - osvěžení těžkým jídlům

Bílé víno je pro své vlastnosti dobrým doplňkem k citrusovým chutím a může doplnit nebo úplně nahradit vývar. Pikatní vína s křupavou kyselinkou přinášejí do výsledného ladění pokrmu osvěžení. Pokud bílé víno použijete při dušení namísto červeného, jídlo bude lehčí. Bílé víno je dobrý parťák se smetanou. Snižuje její těžkopádnost a funguje místo octa - lze ho za něj zaměnit třeba v holandské omáčce (na jaře k chřestu, jindy k rybám nebo zelenině)

Co máme na lístku?

Zahřeje vás cibulačka s bílým portským Warre´s White Port.

Ochutnáte slávky na víně s minerálním německým Rieslingem Kalkstein (jednoduchost tohoto receptu vás překvapí!)

Na lehkou večeři vykouzlíte rizotto se sušenými rajčaty a perlivým vínem Šilink od Jirky Šilinka.

O ozvláštnění se postará italská Piccata (citronové kuře) s osvěžujícím novozélandským Pinotem Gris z vinařství Anna´s Way. Je to úplně nejjednodušší recept na světě, se salátkem z římského salátu se zálivkou vinaigrette, kdy do octa kápnete ještě malinko Pinotu, vás bude celá rodina blahořečit!

Pokud nechcete jíst stále maso, uvítáte květák ve vinném těstíčku s rakouským Veltlínem Austrian Hills.

O sladkou tečku na závěr se postarají hrušky vařené v bílém víně Castillo de Madax ze španělské apelace DO Jumilla.

Abyste nemuseli ty nejlepší postupy hledat ve starých knihách (a hlubinách internetu), všechny recepty jsme Vám přehledně seřadili i s doporučenými víny v našich Vínovinách >>

VAŘTE JAKO MARCUS GAVIUS APICIUS

Víno jako koření se používá už od nepaměti. V první západoevropské kulinářské knize "De Re Coquinaria" (O umění kuchařském, lat. Apicius - podle Marka Gavia Apicia, antického milovníka jídla a vína, který žil v Římě v 1. století př. n. l. a podle dochovaných fragmentů byl fandou různých úprav plameňáka) je doloženo, že "defrutum" nefermentovaný hroznový mošt se kvůli barvě a doslazení používal už ve Starém Římě. Ve starém Japonsku a Číně se víno vyrábělo z ovoce a rýže. Za hlavního průkopníka použití vína v kuchyni (jinak než do hrdla kuchaře) je však považována Francie.

UNIVERZÁLNÍ ZLEPŠOVAČ CHUTI

Dnes se víno do vaření přidává, aby pokrmy získaly na rafinovanosti. Jídla, která obsahují víno se lépe hodí ke snoubení a nebývají mdlá, víno totiž přináší do výsledné chuti kyseliny. Je ale potřeba přilévat víno s citem a jako vždy platí, že méně je více. Platí to především u červených - obsahují taniny, které se při redukci (odpaření vody) zkoncentrují a jídlo by mohlo zhořknout. Sloučeniny síry obsažené ve víně se zase po dosažení bodu varu vysrážejí a přidají jídlu na slanosti.

ZAPOMEŇTE NA VÝVAR

Rozdíl v použití různých druhů vín je nasnadě především, co se týká zbytkového cukru. Sladká a fortifikovaná vína se hodí do dezertů (portským nebo Marsalou můžete pokapat rozkrojený korpus dortu - získá tím na vůni i na chuti a nebude to suché) ale také do nasládlých omáček. Polosuchá a suchá vína se využívají do slaných pokrmů - hlavně tam, kde se jindy používá voda nebo vývar, nebo ocet (třeba do zálivky salátů). Překvapte své blízké neobvyklým twistem u vašich oblíbených jídel. 

REDUKČNÍ DIETA V (NE)VINNÉM PODÁNÍ

Víno se používá jako ingredience při marinování, dušení, podlévání nebo flambování (vyšší obsah alkoholu je nutný). Nebo všude tam, kde naše babičky používaly a používají rum (a nemyslíme grog;-)). Často se v souvislosti s vínem a kulinářskými postupy mluví o tzv. redukci, tedy o zmenšení objemu kapaliny vyvařením. Vzniklá hustší omáčka se pak dále používá hlavně z toho důvodu, že samotné víno by konkrétní pokrm příliš naředilo.

A NEBUDE TO NUDA?

V odborné literatuře se také řeší, zda a v jakém množství se v jídlech po uvaření vyskytuje alkohol. Pokud vás trápí, zda se u nedělního oběda neopijete litrem vína v hovězích líčkách, jistě tušíte odpověď. Alkohol se z velké části při vaření odpaří - ne ovšem všechen. Bylo by jistě zajímavé kdyby tomu tak nebylo, ale po tříhodinovém dušení zbyde v jídle z původních 13 % alkoholu jen 0,06 %, takže se nemusíte bát servírovat takové jídlo ani dětem.

Výše zbytkového alkoholu závisí samozřejmě na postupu. Pokud jste skutečně zvědaví na pokrm, který "dává", zkuste flambování, po něm zbývá ve výsledném jídle až 75 % původního obsahu alkoholu. Na stole ovšem zůstává teoretická otázka, kolik byste těch flambovaných pokrmů museli sníst! Pokud tento experiment podstoupíte, napište nám, vaše výsledky rádi předáme vědecké komunitě! :-D