NOVOŠLECHTĚNCI
Pěstování vína má v Evropě dlouhou tradici, a proto je ve vinařském žargonu tento kontinent označován jako Starý svět – srdce vinařství. Od konce 19. století se ve Starém světě začaly metody pro kultivaci vína vylepšovat a nahrazovat novými, až vědeckými postupy. Nezapomeňme, že i vinaři musí stále bojovat s „globálním oteplováním“, nepříznivými klimatickými podmínkami nebo plísněmi a chorobami, které révu vinnou zabíjejí.
Odrůdy se samovolně kříží, a to prostřednictvím přirozeného opylení jedné odrůdy druhou. Jenže proto, aby genetická podmíněnost odrůd byla příznivější pro pěstování révy a následnou výrobu vína, se začaly odrůdy křížit „řízeně“. Hlavním spouštěcím mechanismem pro zavedení nových odrůd, tzv. novošlechtěnců, byl ničící révokaz. Phylloxeridae, mšička révokaz, byla zavlečena do Evropy z Ameriky a zvládla během dvou desítek let doslova sežrat jeden milion hektarů francouzských vinic. Tento mini-hmyz útočí chytře od kořenů révy, odkud ji pomalu vysává až rostlinka uhyne.
Za vším hledej šlechtitele
Všichni novošlechtěnci, které Vám představujeme spolu s Templářskými sklepy, jsou spjati s doktory, profesory z Německa, Rakouska, ale i Česka. Becker, Zimmermann, Zweigelt (ano je to stvořitel známého vína Zweigeltrebe) a další věhlasní pánové jsou/byli šlechtitelé působící ve speciálních vinohradnických institutech, kde bádali a zasvětili svůj život révě vinné a jejímu zdokonalování. Právě oni se zasloužili o to, že si dnes můžeme pochutnávat na vínech z unikátních odrůd pěstovaných jen v několika málo zemích.
Hybridní odrůda
Při čtení popisků k vínům z novošlechtěnců se často setkáte s podivnými názvy. Jedním takovým zvláštním pojmem je Hybridní odrůda. Hybridním se nazývá kvůli tomu, že odrůda vzniká metodou mezidruhového křížení - mezi révou evropskou a americkou. Mezidruhové křížení dává vinařům možnost pěstovat odrůdy i v méně příznivých klimatických podmínkách a lokalitách.
První výzkum hybridů a jejich dopadů na zdraví člověka pozastavil řízené křížení na pár let a tím i přesvědčil některé země k zákazu nepřirozených technik křížení. Zkrátka si některé země nedokázaly a stále si nedokáží představit, že jejich stoleté (někdy i tisícileté) tradice přeruší novodobé inovace, nebo je zkrátka nepotřebují.
Nicméně, i ve Francii se v průběhu druhé světové války pěstování hybridních vín povolilo, a to kvůli nehasnoucí žízni vojáků francouzské armády, kteří zapříčinili rychlý vzrůst spotřeby vína. Pitím kříženců se bojeschopnost vojáků samozřejmě nesnížila a následné testy hybridů v 60. a 70. letech potvrdily jejich zdravotní nezávadnost. Přeci jen pokrok ve výzkumu a jeho technologiích byl v té době značný! Dokonce bylo objeveno, že hybridní mechanismus napomáhající boji proti patogenům, původcům nemocí révy, obsahuje látky zdraví prospěšné!
A takovou blahodárnou Hybridní odrůdou je Cabernet Cortis, který je mimo jiné i Interspecifickou a PiWi odrůdou. Cabernet Cortis byl vyšlechtěn v roce 1982, křížením odrůd Cabernet Sauvignon a Solaris. Odrůda dobře odolává zimním mrazům (-21 až -25 °C), zato jarním ranním mrazíkům neholduje, protože raší brzy stejně jako Rulandské modré. Typově je Cabernet Cortis podobný Cabernet Sauvignonu. Dává tělnatá vína, aromatická s vysokým obsahem taninů, vhodná k delšímu zrání a školení v sudech typu barrique.
Interspecifická odrůda a PiWi odrůda
Interspecifická (inter – mezi, species – druh) odrůda vzniká mezidruhovým křížením révy vinné (tak jako hybridní) nebo křížením několika druhů ušlechtilé evropské révy. Důvod křížení je jasný: docílení odolnějších odrůd než jsou tradiční evropské citlivky a výroba vína s lepšími vlastnostmi (chuť, vůně nebo barva).
Odolnost souvisí i s bojem proti úhlavnímu nepříteli révy - plísni. Odrůdě křížené pro dosáhnutí co nejvyšší rezistence vůči houbovým chorobám révy vinné se říká PiWi odrůda. Zkratka PiWi pochází z německého „pilzwiderstandsfähige Rebsorten“, což doslovně znamená houbě-odolné odrůdy. PiWi jsou přirozeně vhodné pro výrobu bio vín, jejichž hrozny nechrání žádné chemické postřiky.
Typickou Interspecifickou odrůdou je Hibernal a PiWi odrůdou již zmíněný Solaris. Pochlubit se musíme tím, že Solaris vznikl zčásti díky práci našich Československých vědců. Semenáči otcovské odrůdy Solarisu spatřili světlo světa zásluhou vínošlechtění Prof. Viléma Krause, legendy českého vinařství. Z názvu Solaris - sluneční, poznáme, jak je slunce pro odrůdu důležité. Pomáhá totiž Solarisu k ranému zrání a vysoké cukernatosti hroznů. Ve vůni je Solaris květinkový, s velmi jemným muškátem a v chuti naleznete tóny připomínající ananas a lískový oříšek.
Už původ slova Hibernal (hibernus - zimní) značí, že je odrůda schopná velmi dobře odolávat zimním mrazům. Hibernal je odrůda vhodná k výrobě kvalitních přívlastkových vín, zejména pro tvorbu výběru z hroznů a bobulí. Nejvhodnější technologií po výrobu vína z Hibernal je “sur lie”, což doslova překladem z francouzštiny znamená "na kalech", kdy se víno nechává ležet delší dobu na odumřelých kvasinkách. Pro výrobu Hibernalu se používají speciální kmeny kvasinek, které pozitivně ovlivňují aromatičnost vína.
Další Interspecifickou odrůdou je Johanniter a Saphira. Johanniter je náročný na polohu, žádá si spíše svahovité vininice orientované na jih a jihozápad. Jen tak Johanniter získá dostačný přísun slunce, které pomůže rozvinout aroma v dobře vyzrálých hroznech. Víno z Johanniteru pak krásně voní po hruškách, zelených jablíčkách a v chuti je přitom stále výrazná kyselinka.
Výčet novošlechtěnců zakončíme odrůdou Saphira. Má totiž to nejkouzelnější jméno ;-). Z této odrůdy se vyrábí bíle, krásně ovocité víno. Výrazné aroma víno získává přísně reduktivní technologií a využitím chladného kvašení. Saphira má vysokou odolnost vůči padlí révovému a plísně šedé a dobře se hodí do kupáže s ostatními víny.
