Jak a kdy chřest nakoupit, jak ho oloupat, jak ho uskladnit a hlavně jak ho uvařit, aby chutnal. Tyto a další vychytávky se dozvíte v kuchařce Což takhle dát si chřest. Zapomeňte na sterilované rozbředlé stonky a ponořte se do záplavy receptů z čerstvého chřestu. Česnekový bělásek, Lízinčina pastva, Růžový panter, Krémové špagátky či Jahůdkové třeštidlo. Přesvědčte se na vlastní oči, že s chřestem se dá chřestit ostošest.
Kuchařka je doplněna o krásné fotografie chřestových jídel podle Lenčiných receptů, jak sama autorka říká: "Spousta lidí (včetně mě) nemůže mít kuchařku bez obrázků..."
Místům, kde se chřest pěstuje, se říká chřestárny. U nás se pěstoval v oblasti Ivančic u Brna nebo Kralup. Za slovenskými hranicemi to bylo Záhoří. Náš chřest patřil k velmi kvalitním a vyhlášeným. V minulém režimu byly chřestárny zrušeny jako buržoazní výdobytek. Nyní se pěstování chřestu u nás opět dostává na výsluní. Existují místa, kde se pěstuje velice kvalitní chřest, který se paradoxně vyváží do zahraničí.
Mimochodem, ne náhodou připomíná slovo chřest sloveso chřestit. Kdysi se prý chřest používal zavěšený na domech proti chřestivým hromům a jmenoval se původně "nechřest". Časem se změnil na pouhý chřest. Lenka Požárová v tom ale má jasno, pro ni je to zkrátka po moravsku špargl!